Velikonoční překvapení
27.4.2011 Naše výpravy, Trvalý odkaz
Vážení čtenáři, úvodem se omlouvám, že jsme Vás delší dobu zanedbávali.
Tak konečně letos na kapry. Výpravu plánuju na mojí oblíbenou pískovnu a těším se na klid a samozřejmě rybičky. Ve čtvrtek rychle balím a na místě jsem kolem čtvrté odpoledne. Bohužel těžba písku pokračuje a podmínky se dost mění. Cestou k vodě 3x zapadávám, přetížená oktávka drhne o každej kámen a to jedu z kopce dolů, jak tohle vyjedu až pojedu zpátky, to nevím. Věci házím do lodě a vyrážím, cestou zapínám echo. Všechno je jinak, touto částí revíru se znovu projel plovoucí bagr a kompletně změnil profil dna. Voda stoupla o metr a půl výškově, zatopila příbřežní porosty a většinu míst, kde se dal postavit bivak. Prosekávám se pichlavými keři, dělám místo pro pruty. Zatopené keře jsou dost lákavé, lehce krmím, pokládám montáže, potom se věnuju přípravě prostoru pro bivi.
Večer chytám první padesátku, příjemné zase slyšet hlásič... Bohužel kromě hlásiče slyším neustále plovoucí bagr a to moc příjemné není. Navíc v noci nechává obsluha zapnutá světla a já ani nemusím používat čelovku. V pátek večer se definitivně rozhoduji, v sobotu se přesunu na řeku, která má dle info od kamarádů podstav a kapři již začínají brát.
Kolem osmé ráno mám již pobaleno, nakládám auto, akorát loď nechávám na vodě, když se mi podaří vyjet nahoru tak ji prostě potom pěkně růčo vytáhnu. Písek se dost boří, auto sedí nízko, lopatkou urovnávám největší hrboly na cestě a pak prostě vypínám protiprokluz a šlapu na plyn. Auto se smýká, kola vyhazují oblaky písku, ale mám kliku, jsem nahoře. Vracím se pro loď a táhnu ji nahoru, když ji nakládám na střechu, padá mi na hlavu. No nevadí.
Vzhledem k podstavu vody v Lužnici si jdu zakrmit ručně, voda skoro stojí a v půlce řeky ji mám sotva po pás. Zběžně procházím místa, kde budu chytat, je zde místo bahýnka více štěrku než dříve, no uvidíme. Rozkrmuji asi 20 metrů a pomalu chystám pruty, montáže a tak dále. Dle předpokladů se asi 4 hodiny nic neděje. Potom přichází na pokec kolega co chytá asi 300m nade mnou, je tři dny bez záběru. Povídáme o všem možném, když najednou mám na levý prut krásnou jízdu, ihned sekám, tuhá hůlka se pěkně ohýbá... a ryba projíždí potopenou větví, omotává návazcovku a zbavuje se háčku. Tak tam stojím jako kokotek a nemám moc říci. Kolega se kvapně loučí s tím, že moc štěstí tedy nepřinesl. Musím znova do studené vody, nacházím tu pitomou větev, kterou jsem předtím přehlédl, kapřík o ní věděl zcela přesně.
Lehounce dokrmuju, čehož si bohužel všímají kachny a do ca 180cm hloubky se pro moje dobroty potápějí. Občas se je daří zahnat občas ne. Během následujících 24 hodin jsem měl celkem 5 záběrů. 3:2 vyhrály plovoucí větve nad bláznivejma kačerama.
Velikonoční pondělí začíná pro mě časně, jízda, krásnej souboj a už když vidím kapříka v kalné vodě mi přijde, že je prostě trochu jinej. V podběráku ho vynášim na podložku a opravdu, je to KOI 71 cm 7,5kg. Tak tedy to je zahájení, velmi netradičním svazovkovým Kojákem. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by na Lužnici v okolí někdo podobného chytil. Rybu rychle fotím, začíná z ní jít mlíčí, tak šup zpět do vody. Nahazuji znova. Za hodinu další jízda, další poctivej souboj a na podložce krásnej šupi 70-7, bez jediné vady. Opět mlíčák. Mám radost. Nahazuji a do hodiny další záběr, tohle je trochu jinej souboj než předtím, ryba je stále u dna, ale jde poměrně rychle ke břehu. Je to šedesátka lysec, ale se stejnou hmotností jako předchozí sedmdesátky, tak pojď tlusťochu zpátky do řeky. Další jízdu má na svědomí opět kačer, ale to byl tedy zvuk, když v plném letu toužíce po pronásledované kachně udělal po kontaktu s mým vlascem trojité salto a na hlavu přistál v řece. Očividně mu to ale nevadí a za chvíli se kachní lady stejně zmocnil. To by mohla bejt krásná jarní tečka :-)
Jenže já přidám ještě jednu dramatickou, brutální a krvavou scénu na závěr :-)
Výše jsem psal, jak se mi kachny potápěly do krmení a sbíraly potravu pro kapříky. Jezdila mi tam bandička 3 kačerů a jedné kachny. Se zájmem a určitou dávkou nasrání jsem je pozoroval. V sobotu po poledni opět připlavaly nacpat si břicha, nerušeně se potápěly a zobaly. V momentě, když byl kačer a kachna na hladině a dva kačeři pod vodou najednou kačer s kachnou odlítnul, další kačer se vynořil a rychle odletěl taky, poslední kačer se vynořil jenom částečně a potom zmizel pod hladinou. Dobré dvě minuty jsem do těch míst koukal a prostě se nevynořil. No vida, tak tady máme asi pěkného sumíka, uvidíme po 16 červnu, zdali se necháš přemluvit.
Odpoledne jsem se šel po břehu projít se psem a vidím opět známou bandičku 3+1, pozorněji na ně koukám a jeden kačer měl úplně mokré peří a dost velkou tržnou ránu na hlavě... Podařilo se mi ho i vyfotit. Podle mě se spíše než o sumce jednalo patrně o vydru. Co Vy na to?
Průměrná známka: 2,33
Víkend na poslední chvíli...
24.5.2010 Naše výpravy, Trvalý odkaz
Tak jsme se s Raggem tak dlouho domlouvali a promýšleli podrobnosti našeho výjezdu na Slapy, až z toho nakonec na poslední chvíli sešlo …
Ve čtvrtek odpoledne se rozhoduji, že na víkend vyrazím na ryby sám. Kolem desáté večer balím, dávám loď na střechu a pěchuju auto. V pátek kolem desáté dopoledne jsem na místě, nakládám loď a Jana si auto odváží na cestu do Německa. Vypadá to na brzký deštík, tak stavím bivi a už v dešti vyrážím položit jednu montáž. Dělám si těstovinky a jak tak prší tak mě přemáhá spánek. Budím se někdy odpoledne, déšť ustal, ale je docela zima se silným větrem a aktivita ryb je minimální. Zjemňuju montáž a celkově si s tím trochu hraju. V noci přichází první kapřík kolem 60cm, pouštím ho ve vodě. Bohužel se k životu probouzí také žáby a je to opět takovej randál, že se nedá spát. Poslouchám přírodu, sem tam se ozve dravec lovící na mělčinách potěr.
V sobotu se dost otepluje, ryby se začínají ukazovat a taky brát. Mám několik pěknejch kaprů kolem sedmi kilo, ryby jsou v dobré kondici, pěkně vybarvené. Nechci je mořit focením samospouští, to až kdyby se povedlo něco většího. Najíždějí jeseteři, luxují prakticky všechno co jim předložím, bohužel se mi nedaří je vyselektovat a užírají potravu kaprům. V noci je celkem klid, jedna sedmdesátka z vyvážky, kdy jsem dal trhací kámen a ještě pomocnou vidličku na jednu bližší lavici, aby se nepředřel vlasec...
V neděli ráno se budím celkem časně a ještě netuším, co mě čeká za fofírek. Jana mě má vyzvednout někdy večer až se vrátí. Volá mi kamarád, že dostal lístky na Kiss do skyboxu, na dnešek. To se nedá odmítnout. Organizuju příjezd Jany na co nejdřívější dobu, jak položím telefon mám pěknou jízdu, bastarda sezobnul krásnej šupi 82cm-10,20kg, krásně vybarvená ryba bez chybičky, mám z něj radost. Fotím, pouštím. Pozoruju Roháče a říkám si, proč mu trvá tak dlouho než vzlétne a v tu ránu ho mám ve vlasci, omotává si křídlo a začíná podivná akce. Potápka je ode mě asi 70 metrů, skáču do lodě, pták doslova blázní, létá, potápí se, čím více se přiblížím, tím je divočejší. Fouká hodně silný vítr, nedá se nic dělat, beru podběrák a ptáka do něj nabírám, v ten moment mě vítr hrne pryč, vyvezená montáž s kamenem se mi zařezává do ruky, pták mě chce uklovat. Překusuju vlasec v jedné ruce držím konec vlasce k montáži a podběrák, druhou chytám fógla za hlavu a vymotávám ho z vlasce. Do toho zmáčknu nějakou fotku, jak jsem to udělal nevím. Pták v pořádku mizí pod hladinou, za chvíli se vynořuje, upřeně se na mě dívá a tedy ten pohled je skoro až nepřátelský :-). Vlasce spojuji a nakonec se to obešlo bez ztráty kytičky.
Cestou na břeh mám nápad a na zkoušku si chystám stativ, kdyby přišel záběr, že si natočím zdolávačku. Je to jakoby domluvené, nachystám a do hodinky je tady jízda, sekám a uvědomuji si, že jsem zapomněl zapnout kameru... Zapínám tedy později, mrkněte na tento odkaz (a laskavě omluvte můj neformální oděv) :
http://www.youtube.com/watch?v=lNUv36FFK5M
Jesík pěkně bojuje a Platium se činí. Pak mi nastává celkem fofr, rychle balit, převést tu hromadu věcí na domluvené místo, naházet do auta a za hodinku už vystupuju u Sazky. Naštěstí je součástí vybavení taky plazmovka, pouštíme hokej a na posledních pět minut zápasu si dáváme od Kissáků pauzu. Skvělé - výhra, koncert famózní a jako bonus "I was made for lovin you baby " . Křepčíme, tančíme, slavíme. To byl hodně dlouhej, ale zatraceně povedej den…
Průměrná známka: 1,50
Letos poprvé na kaprech.
3.5.2010 Naše výpravy, Trvalý odkaz
Ve čtvrtek přijíždím k vodě kolem čtvrté hodiny, jelikož se poměry na místě od loňska trochu změnily, upravuju lopatkou místo na bivak, rychle ho stavím, skovávám do něj všechny věci a beru echolot a olovničku na hledání vhodného místa kam nahodím nebo zavezu montáže. Celkem jsem našel 5 míst, která budu dle potřeby střídat.
Vybaluji, navazuji, nahazuji, zakrmuji, pomalu se začíná šeřit, tak se jdu opláchnout a pak si dělám malou véču. Kolem desáté lehám do bivaku a chci spát. Vzhledem k aktivitě žab a jejich zvukovým projevům nemohu usnout, je to opravdu rachot. Z klimbání mě probouzí pěkná jízda, nesekám jen pomalu dobržduji, ryba pokračuje nerušeně do temné noci. Míří k místům, kde jsou mělčiny a hrozí předření vlasce o kameny. Sedám do lodě a jedu za rybou, chvílemi vrčí brzda i při trojce rychlosti na motoru. Pěkná zdolávačka, bojovná ryba s velkou ocasní ploutví. Váha ukazuje 12.55Kg – odečítám sak a dělá to lehce nad deset kilo, mám radost, tohle jsem nečekal. Rychle s pomocí samospouště a stativu dělám pár fotek a kapra pouštím. Jedu znovu vyvést. Pokládám prut do vidliček a sedám na sedačku a koukám do tmy. Mám radost, začalo to moc pěkně. Za chvíli mám záběr na druhý prut, rybka nedobrala, nahazuju znova, lehce dokrmuji. Zalézám do bivi, zapínám moskyto, jízda, super, rychle ven ….. takhle to pokračovalo až do pátečního večera, krásné ryby 60-80cm do osmi kilo váhy, bojovné zdravé – vyfotil už jsem jen dvě, nechtěl jsem je zbytečně trápit. Kapry občas v záběrech vystřídali jeseteři, jak jsem je měl rád, tak mě pomalu začínají štvát, jejich aktivita je neskutečná. Bohužel se nedaří chytit větší kousky, největší měl 105cm, některé souboje byly pěkné, jindy šla ryba ke břehu jako pejsek- nechci je poškozovat, fotím jen jednoho, vlastně dva, ale toho jsem nechytil já, ale nepředbíhejme J
Večer jsem mrtvej a usínám brzo, v noci vymotávám jesíka z větví, pouštím ho a mám šílenej nápad, že vyvezu na zajímavou lavičku, která je dost daleko, přehodím montáže, vezmu kámen jako zátěž a jedu. Fouká dost silný vítr, je potřeba fungovat bezchybně a rychle, vše dobrý, montáž pokládám, zacvakávám zpětnej chod, překlápím obroučku a vlasec zapadává za přední brzdu, a pak to jde ráz na ráz, během chvíle jsem někde v prdeli, montáž táhnu za sebou. Rozebírám naviják, jsem celej zasranej od vazelíny, naštěstí se daří a za 5 minut montáž znova pokládám – za tu dřinu by mohlo něco pěkného přijít…
V sobotu přijíždí Jana, do pěti minut zdolává jesetera, je to její první, má radost, děláme pár fotek, dokonce leze do vody J. Za půl hodinky druhej a pak ještě jeden. Kapři mlčí, v neděli má hodně pršet a tak se rozhoduji, že to dneska zabalím. Citelně se ochladilo a aktivita kaprů je nulová. Baštíme, pozorujeme mladé labutě, jak se snaží přistávat lako jejich rodiče, což se moc nedaří. Pomalu balím, odjíždím s částí věcí k autu, z dálky sleduju Janu, jak zasekává a zdolává. Povedl se jí krásnej kapřík 75cm s váhou přes 8 kilo, fotíme, pouštíme, balíme. Loučíme se s vodou a děkujeme za krásné zážitky, vždycky se sem budeme rádi vracet…
Průměrná známka: 1,83
Rozhovor s finalistkou MISS SYMPATIE 2010
29.12.2009 Novinky, Trvalý odkaz
Rozhovor s finalistkou MISS SYMPATIE 2010
Mgr. Janou Šmídovou
(soutěží s č. 4)
Vážení čtenáři našeho blogu. Chtěli bychom Vám poděkovat za Vaši přízeň v roce 2009. Díky Vám se náš blog stabilně drží mezi TOP 10 nejčtenějšími blogy na mrk.cz. Jelikož si velmi vážíme toho, že nás pravidelně navštěvujete, připravili jsme pro Vás na závěr roku 2009 malé zpestření. Bude to na http://elduffus.mrk.cz/ poprvé, kdy si budete moci přečíst rozhovor se zajímavou dámou, která se kromě svých pracovních aktivit věnuje také rybaření. A soudě podle fotek, se má čím pochlubit…
El.D.: Ahoj Jano, díky že jsi našla čas a chuť na rozhovor pro El Duffus fishing
Jana: Ahoj, není zač, baví mě hodně věcí kolem rybařiny a Váš blog se mi celkem zamlouvá…
El.D.: Tak to jsme rádi. Prohlížel jsem si Tvoje fotky a musím uznat, že úlovky by Ti mohl závidět nejeden chlap. Prosím, přibliž nám je trochu blíže.
Jana: Tak pro prezentaci na Vašem blogu jsem vybrala samozřejmě největší rybky a je jasný, že jsem také dbala na to, jak na těch fotkách vypadám J. Takže můžete vidět sumce 158cm, několik kaprů-největší měl bez centimetru metr a třeba pěkného atypického pstruha.
El.D.: Pěkné, jsi opravdu šikovná. Takže kapr se kterým jsi vyfocená v soutěži nebyl největší?
Jana: Kdepak, „soutěžní“ kapr měl 90cm a můj největší měl ještě o 9cm více.
El.D.: Tak jsi mě trochu vyvedla z míry. Pár let kapry chytám, ale ať vzpomínám jak vzpomínám, tak si nevybavuju, že bych kdy chytil většího kapra než Ty…
Jana: Nebudu zlá a tak Ti popřeju, aby Ti to někdy vyšlo J
El.D.: Tak to jsi opravdu hodná. Podle fotek předpokládám, že máš k rybám spíše kamarádskej vztah a po krásný pusince (narážim na fotku jak líbáš sumce) je pustíš zpátky do vody?
Jana: Máš pravdu, baví mě ryby pouštět a čím je ryba větší, tím je zážitek intenzivnější. Ale s tím líbáním už to omezuju…
El.D.: Právě to je jedna z myšlenek našeho blogu-ukázat, že ryba je nejhezčí tam, kde byla ulovena, ve vodě, kde může opět volně plavat. A když už jsme u toho plavání, tak asi víš na co se chci zeptat viď ?
Jana: (pobaveně) Narážíš na vodní pólo, které hraji že J. Tak je to netradiční sport pro ženy, ale mě baví, jsme dobrá parta a hrajeme rekreačně.
El.D.: Co dělá úspěšná rybářka za práci?
Jana: Vlastně jsem začala pracovat už na střední škole, administrativa a tak podobně. Během studia na vysoké už jsem chodila na poloviční úvazek a měla jsem toho opravdu hodně. Po promoci jsem začala pracovat ve vzdělávací agentuře, práce mě opravdu hodně bavila, ale kvůli zaměření agentury jsem musela řešit ještě mnoho nesouvisejících věcí, což mě hodně zdržovalo. Od září pracuji pro nadnárodní vzdělávací společnost Achieve Global na pozici obchodní manažerky.
El.D. : Jano, díky za Tvůj čas, který jsi věnovala našemu blogu. Bylo to příjemné povídání nejen o rybách. Pro čtenáře připomenu, že na stránce:
Ti mohou dát hlas (Jana má číslo 4) do soutěže MISS SYMPATIE 2010. Za El Duffus Fishing Ti přeji hodně hlasů do soutěže a hodně velkých a krásných (samozřejmě puštěných) ryb v roce 2010.
Jana: Díky za pozvání k rozhovoru a všem přeji krásný zbytek roku a vše NEJ do roku 2010.
Průměrná známka: 2,29
Jeli jsme na kapry...
29.10.2009 Naše výpravy, Trvalý odkaz
Jeli jsme na kapry….
je čtvrtek 22. října, startuju naložené auto a vyrážím. Při pohledu na sklopené zadní sedačky mě napadá, jak se to všechno krásně vešlo a ještě dokonce trocha volného místa zbyla. Z pohodového pocitu mě vytrhává myšlenka (nojo holt jsem se včera kapánek ožral slivovicí a tak to moc nemyslí), že přece jedu ještě pro Ragga a ten určitě bude taky mít spoustu krámů. No uvidíme… Praha je krátce po poledni docela volná a tak jsem na Jižáku za chvíli. Pomáhám Ragga prakticky vystěhovat z bytu, má toho taky hodně. No nic, nějak to tam narveme a už frčíme za rybičkama.
Máme v plánu lapat kapry a já ještě k tomu pokoušet nějakého dravečka, nejlépe velkou štiku. Uvidíme, jak to půjde. Kolem třetí dorážíme na místo, vyndaváme bivaky, tašky s prutama, krmení a bójky, sedáme do lodi a jedeme na místečko. Plán je takovej, že než se setmí, postavíme bydlení, a každej najedeme vhodná místa k lovu. Celkem to vychází a tak s přicházející tmou máme vybraná místa k lovu. Převážně lavičky kolem tří metrů, ale na příští dny máme označenu i mělčinku s ca metrem vody. Jediné co se nedaří je nachytat nástražní rybky. Lapeme jenom malé kapříky kolem 30cm.
V noci dost prší a fouká, aktivita ryb je prakticky nulová, bohužel aktivita myší je maximální. Prokoušou mi tašku s jídlem, co jim chutná sežerou, co jim nechutná poserou. Paráda, Raggo jí má v bivaku, oba nespíme a jenom užasle posloucháme, jak neskutečné zvuky jsou tyhle hlodavci schopni vyluzovat. No nic, ráno jsme utahaní, ale vyvážíme a krmíme. Kolem poledne, dostávám asi z 3,5metru hloubky záběr připomínající říčního tlouště. Nahoru a dolů a tak dále, sekám a zdá se, že táhnu větev, vůbec se to nehejbá, ale něco cítit je. Po chvíli se objevuje silueta a nám už je jasné copak že to spapalo dvě kuličky Bastarda. Jeseter, něco k 90 cm. Mám obrovskou radost, tuhle rybu jsem chtěl chytit, už jsem plánoval i výjezd na soukromku… Do téhle pískovny jich bylo nasazeno kolem třiceti kusů na počátku roku, z dobrovůle jednoho z členů zdejšího spolku. Letos se chytili pouze dva kusy, tenhle byl tedy třetí. Rybu rychle fotíme a pouštíme.
Masivněji přikrmuji. Raggo vyráží s echem a olovnicí na průzkum vzdálenějších partií. K večeru chytá několik menších kaprů. Nedaří se ulovit nástražní rybu na dravce, no nic však ono to přijde. V noci má Raggo několik jízd, ale nedaří se větší ryba. Brzo ráno chytám konečně několik plotic a tak dávám kačenku na trhačku. Přichází další jeseter 107cm a pár hodin po něm 112cm, mám fakt radost, jsou to krásné ryby.
Stavují se kolegové chytající v jiné části a nenesou dobré zprávy, teplota vody je prý 8 stupňů a moc to nebere a když už, tak junioři. Nojono, ale nám to nevadí, užíváme si pěknou podzimní přírodu a občasné záběry jesíků a menších kaprů.
V noci nás budí Raggova jízda z vyvážky, sedáme do lodi a hurá za rybou, je to opět jeseter k 90cm, jsme daleko od břehu. Raggo se hned rozhoduje rybu pustit, bez focení, je to jeho první, ale zdraví ryby je přednější než fotka. Dneska to byl tedy jeseteří den. Ráno to Raggovi docela jezdí, hlavně z dálky, ale jsou to max 65cm kapři. Já jsem totálně bez kaprů, na koule jenom jesíci a jinak mrtvo. No nic, blíží se večer, děláme si véču, baštíme a jdeme chrupkat, další den v pondělí večer musíme balit.
V noci mě budí jízda, konečně větší kapr, radost po chvíli končí ve větvích. Dopr, přehazuji a jdu spát, za hodinu to samé, jízda zásek, krátké zdolávání a kapr ve větvích, znovu na lod, vymotat to a znovu nahodit, do hodiny opět záběr a… opět to samé. Tak to už je na mě moc. Jenže moje série zdaleka nekončí. Kolem desáté mizí kačena, praská trhací vlasec a ryba silně táhne, ihned ji kontaktuju, zdolávám, ryba se vypíná. Tak doprdele už, nemám štěstí. Znovu vyvážím, za 20minut to samé. Sedím jako zařezanej. Jízda, boj, zdolávačka, jesík 108cm, ale tak super, alespoň něco. Raggo pípá a je to zase mrňous. Vyváží a po chvíli zase to samé. Pomalu balíme, Raggo dělá pár fotek, když najednou zmizí kačena, okamžitě sekám, je tam, Raggo mi háže náhradní podběrák, rychle do lodi a za ní. Podběrák se motá do šroubu od motoru, ale naštěstí to jde snadno vyndat. Po slušném boji se ukazuje, je moc pěkná, odhaduju jí přes osmdesát. Bojuje a skáče, ale to hlavní má teprve přijít. Podebírám jí, vše se zdá v pohodě. Když najednou začne jančit, ale v takové míře, že jsem to ještě neviděl, doslova se vymotá z podběráku (otáčela se kolem své osy a trojhák se zasekl za síťku podběráku) na poslední chvíli jí stačím vsunout do lodi a začíná tanec, trojháky lítají nebezpečně blízko. Jsem komplet od slizu, jedu rychle ke břehu. Odepínám karabinu, lezu s rybou do vody, Raggo dělá několik fotek a urychleně bojovnici pouštíme.
Díky, bylo to skvělé. Štika měla 86cm a odhadem kolem sedmi kilo, byla pěkně macatá a měla poškozenou ocasní ploutev, rána byla již dobře zahojená a ryba ve skvělé kondici. Tak přece se nějaký draveček podařil. Začíná hodně foukat, pomalu stahujeme bójky, Raggo má jízdu, ale zásek jde do prázdna. Balíme, pomalu se stmívá a tak nakládáme věci, loď na střechu a vyrážíme domů. Nechce se nám, bylo to fajn, i když se nepodařilo přemluvit většího kapříka….
Průměrná známka: 2,00