Jeli jsme na kapry….

 

je čtvrtek 22. října, startuju naložené auto a vyrážím. Při pohledu na sklopené zadní sedačky mě napadá, jak se to všechno krásně vešlo a ještě dokonce trocha volného místa zbyla. Z pohodového pocitu mě vytrhává myšlenka (nojo holt jsem se včera kapánek ožral slivovicí a tak to moc nemyslí), že přece jedu ještě pro Ragga a ten určitě bude taky mít spoustu krámů. No uvidíme… Praha je krátce po poledni docela volná a tak jsem na Jižáku za chvíli. Pomáhám Ragga prakticky vystěhovat z bytu, má toho taky hodně. No nic, nějak to tam narveme a už frčíme za rybičkama.

 

Máme v plánu lapat kapry a já ještě k tomu pokoušet nějakého dravečka, nejlépe velkou štiku. Uvidíme, jak to půjde. Kolem třetí dorážíme na místo, vyndaváme bivaky, tašky s prutama, krmení a bójky, sedáme do lodi a jedeme na místečko. Plán je takovej, že než se setmí, postavíme bydlení, a každej najedeme vhodná místa k lovu. Celkem to vychází a tak s přicházející tmou máme vybraná místa k lovu. Převážně lavičky kolem tří metrů, ale na příští dny máme označenu i mělčinku s ca metrem vody. Jediné co se nedaří je nachytat nástražní rybky. Lapeme jenom malé kapříky kolem 30cm.

V noci dost prší a fouká, aktivita ryb je prakticky nulová, bohužel aktivita myší je maximální. Prokoušou mi tašku s jídlem, co jim chutná sežerou, co jim nechutná poserou. Paráda, Raggo jí má v bivaku, oba nespíme a jenom užasle posloucháme, jak neskutečné zvuky jsou tyhle hlodavci schopni vyluzovat. No nic, ráno jsme utahaní, ale vyvážíme a krmíme. Kolem poledne, dostávám asi z 3,5metru hloubky záběr připomínající říčního tlouště. Nahoru a dolů a tak dále, sekám a zdá se, že táhnu větev, vůbec se to nehejbá, ale něco cítit je. Po chvíli se objevuje silueta a nám už je jasné copak že to spapalo dvě kuličky Bastarda. Jeseter, něco k 90 cm. Mám obrovskou radost, tuhle rybu jsem chtěl chytit, už jsem plánoval i výjezd na soukromku… Do téhle pískovny jich bylo nasazeno kolem třiceti kusů na počátku roku, z dobrovůle jednoho z členů zdejšího spolku. Letos se chytili pouze dva kusy, tenhle byl tedy třetí. Rybu rychle fotíme a pouštíme.

Masivněji přikrmuji. Raggo vyráží s echem a olovnicí na průzkum vzdálenějších partií. K večeru chytá několik menších kaprů. Nedaří se ulovit nástražní rybu na dravce, no nic však ono to přijde. V noci má Raggo několik jízd, ale nedaří se větší ryba. Brzo ráno chytám konečně několik plotic a tak dávám kačenku na trhačku. Přichází další jeseter 107cm a pár hodin po něm 112cm, mám fakt radost, jsou to krásné ryby.

 

Stavují se kolegové chytající v jiné části a nenesou dobré zprávy, teplota vody je prý 8 stupňů a moc to nebere a když už, tak junioři. Nojono, ale nám to nevadí, užíváme si pěknou podzimní přírodu a občasné záběry jesíků a menších kaprů.

V noci nás budí Raggova jízda z vyvážky, sedáme do lodi a hurá za rybou, je to opět jeseter k 90cm, jsme daleko od břehu. Raggo se hned rozhoduje rybu pustit, bez focení, je to jeho první, ale zdraví ryby je přednější než fotka. Dneska to byl tedy jeseteří den. Ráno to Raggovi docela jezdí, hlavně z dálky, ale jsou to max 65cm kapři. Já jsem totálně bez kaprů, na koule jenom jesíci a jinak mrtvo. No nic, blíží se večer, děláme si véču, baštíme a jdeme chrupkat, další den v pondělí večer musíme balit.

V noci mě budí jízda, konečně větší kapr, radost po chvíli končí ve větvích. Dopr, přehazuji a jdu spát, za hodinu to samé, jízda zásek, krátké zdolávání a kapr ve větvích, znovu na lod, vymotat to a znovu nahodit, do hodiny opět záběr a… opět to samé. Tak to už je na mě moc. Jenže moje série zdaleka nekončí. Kolem desáté mizí kačena, praská trhací vlasec a ryba silně táhne, ihned ji kontaktuju, zdolávám, ryba se vypíná. Tak doprdele už, nemám štěstí. Znovu vyvážím, za 20minut to samé. Sedím jako zařezanej. Jízda, boj, zdolávačka, jesík 108cm, ale tak super, alespoň něco. Raggo pípá a je to zase mrňous. Vyváží a po chvíli zase to samé. Pomalu balíme, Raggo dělá pár fotek, když najednou zmizí kačena, okamžitě sekám, je tam, Raggo mi háže náhradní podběrák, rychle do lodi a za ní. Podběrák se motá do šroubu od motoru, ale naštěstí to jde snadno vyndat. Po slušném boji se ukazuje, je moc pěkná, odhaduju jí přes osmdesát. Bojuje a skáče, ale to hlavní má teprve přijít. Podebírám jí, vše se zdá v pohodě. Když najednou začne jančit, ale v takové míře, že jsem to ještě neviděl, doslova se vymotá z podběráku (otáčela se kolem své osy a trojhák se zasekl za síťku podběráku) na poslední chvíli jí stačím vsunout do lodi a začíná tanec, trojháky lítají nebezpečně blízko. Jsem komplet od slizu, jedu rychle ke břehu. Odepínám karabinu, lezu s rybou do vody, Raggo dělá několik fotek a urychleně bojovnici pouštíme.

Díky, bylo to skvělé. Štika měla 86cm a odhadem kolem sedmi kilo, byla pěkně macatá a měla poškozenou ocasní ploutev, rána byla již dobře zahojená a ryba ve skvělé kondici. Tak přece se nějaký draveček podařil. Začíná hodně foukat, pomalu stahujeme bójky, Raggo má jízdu, ale zásek jde do prázdna. Balíme, pomalu se stmívá a tak nakládáme věci, loď na střechu a vyrážíme domů. Nechce se nám, bylo to fajn, i když se nepodařilo přemluvit většího kapříka….