S kolegou Raggem jsme vyrazili na 5 dní (18-22.6) na Slapy, původně jsme si chtěli zachytat kolem Masníku, ale nebylo možný přecpaným autem zajet po špatných cestách k vodě a když už, nedalo se zaparkovat. Trochu jsme změnili plány a rozhodli se, že budeme lapat na otevřenější vodě. Po domluvě necháváme auto v kempu v Nové Živohošti, nakládáme věci na naše plavidla, zapínám motor, a s Raggovým člunem v zádech na laně míříme mimo civilizaci. Cestou dalekohledem vybíráme vhodné místo, není to úplně jednoduché, břehy jsou dost příkré, většinou tvořené břidlicí. Nakonec nacházíme polorozbořené místo, které nějaký dobrák vytesal do skály. Teda spíše místečko, bivaky se tam vejdou opravdu na centimetry. Nevadí, budeme trochu trpět, ale co se nám líbí hodně je okolí. Kousek od nás padlý smrk, daleko do vody a asi třicet metrů od břehu pěkná hrana ze 7 do cca 12,5metru  a poté se dále volně svažující až na skoro 40 metrů.

Pomáháme si se stavbou bivaků, mícháme krmení,  jedeme na vodu s echem a olovnicí. Rozkrmujeme tři fleky, jeden v blízkosti stromu, další je ona hrana a jedno hlubší místo. Raggo vyzkouší s jednou holí lovit pod nohama.

Jak to vypadalo pěkně tak to bylo uplně naprd, nemáme záběry, ryby se neukazujou. Jediné co chytáme jsou okouni na trojnulku rotačku, ti berou opravdu spolehlivě. Měníme hloubky a postupně zkoušíme kde co všechno. Nakonec se jako produktivní ukáže až Raggova daleká vyvážka téměř za roh na kosu, kde jsme slyšeli skákat kapry, povede se mu udělat dva záběry, ale velikost ryb je mizerná, jen do 60cm. Já jsme na téhle výpravě, co se kaprů týká totálně vyhořel, nešlo mi to. Nebejt Raggova feederu, tak jsem kapra nechytil. Alespoň se podařilo na vláčku několik štik, největší kolem 60cm a pěknej 35cm okoun.

Závěrem několik snad rad nebo doporučení, jak se vyhnout nepříjemné situaci. Když jsme v pátek nad ránem zaslechli nedaleko motorovou pilu a následně tak 30m od nás padl statný strom, nasrali jsme se, když za chvíli dopadla koruna velkého smrku asi  5 metrů od mého bivaku tak jsem doslova vyletěl po příkrém srázu s úmyslem dřevorubce knokautovat . Nakonec jsme vše vyřešili domluvou, kdy on uznal, že si měl místo dopadu zkontrolovat, vůbec ho to nenapadlo. Já zase vím, že jakmile uslyším v blízkosti motorovku, nebudu váhat a dřevorubce ponavštívím a informuji ho, že jsme někde pod ním. Raději dříve, než by bylo pozdě, ten smrk totiž padl opravdu blízko…

P.S. v červenci plánujeme výpravičku na jednu menší říčku, plnou popadaných stromů, o víkendu jsme se tam byli podívat a je to opravdu skoro extrém, naše nádobíčko dostane pořádně zabrat a na to se hodně těšíme 

Výpravu od čtvrtka do neděle jsme měli naplánovanou spolu s Duffusem, zdravotní komplikace mu však nepřály a tak jsem v tom zůstal sám.Nabídl mi však ochotně alespoň odvoz všeho harampádí na břeh přehrady...

Někdy okolo páté hodiny odpolední se ocitám na člunu a v hustém dešti pluji na svůj flek. Oblečení promočené skrz naskrz, hledám méně zablácené místo na bivak...Stmívá se, jsem převlečen do suchého, montáže na dně zátoky, usrkávám horký čaj. Až do pozdních ranních hodin se nic neděje. Rybky začínají zobat v pozdějších hodinách a do 14ti hodin mám sérii záběrů ryb převážně ve velikosti 60-65cm a jedné 77cm a 8,9 kg. Další záběry přicházejí pozdě večer a v noci, z nichž trošku slušnější je 73ka lyseček s poctivým pupíkem.

Až do soboty s malými přestávkami stále  hustě prší a já jsem zalezlý v bivi, pospávám, pojídám instantní pokrmy a občas mě do deště vyžene jízda.Když mi to světelné podmínky dovolí, pročítám rybářská periodika. Rybky stále zobou a v neděli brzy ráno přichízí místo obvyklého padáku slušná jízda ze zavezeného prutu ke skalám u protějšího přehu. Domotávám a už cítím poctivý tah. Bohužel po několika málo chvílích vytahuji uřezanou montáž, což je v těch místech poměrně zvláštní. Bahnitý úsek bez větších vázek a on si ten jeden kamínek stejně najde :-). Znovu zavážím. Celé odpoledne jsem bez kontaktu. Počasí se malinko smilovalo a ukázalo krapet sluníčka. Vyndavám feedr a lapnu pár násaďáků.

Od čtvrtka jsem zásobám bojlízu dal docela na frak a tak už mi zbýva necelé půlkilo. Půlím a čtvrtím kuličky a v batohu objevuji zbytek pelet a tygřího ořechu. Vše v kýblu zalévám játrovým extraktem a zasypávám těstem. Okolo osmé večerní opět zavážím k mému oblíbenému převislému stromku a druhou hůlku posílám kousek od "mého" břehu. Ke každé montáží pár hrstiček mého mixu a je hotovo. Už jen čekat zda se něco nesplete. Dávám se do reči s jedním známým, který přijel na jednu noc zkusit štěstí. Za necelou hodinku po zavezení pípá padák a ryba zdá se být krapet těžší. Nasedám do člunu a vyrážím. Cestou ještě bojuji s průběžným olovem které se mi zamotalo do vlasce a znemožnilo tak navíjení. Uvolněno...a už jen parádní souboj ve stylu rodea...točím se na člunu jak blázen a ryba mě prohání po zátoce ze všech sil. Prut ve tvaru luku a špička jde pomalu k hladině. Krásně se mnou zacvičila...83cm a 11,8 kg. rychlých pár, ne moc povedených foteček, nabrat sílu z boje a tradá zpátky do hlubin...Do rána už bez záběru. Během pondělního odpoledne několik ryb okolo 60ti cm...Slunce svítí a vysouší bivak, který byl celou dobu pod tlakem urputného deště...Opět to úporné balení a nepříjemná cesta domů...Tak za 14 dní snad opět nashle slizcí kamarádi  :-)                                                                                                                                        

                                                                                                                                                                                                          Raggo