Ve čtvrtek přijíždím k vodě kolem čtvrté hodiny, jelikož se poměry na místě od loňska trochu změnily, upravuju lopatkou místo na bivak, rychle ho stavím, skovávám do něj všechny věci a beru echolot a olovničku na hledání vhodného místa kam nahodím nebo zavezu montáže. Celkem jsem našel 5 míst, která budu dle potřeby střídat.

 

Vybaluji, navazuji, nahazuji, zakrmuji, pomalu se začíná šeřit, tak se jdu opláchnout a pak si dělám malou véču. Kolem desáté lehám do bivaku a chci spát. Vzhledem k aktivitě žab a jejich zvukovým projevům nemohu usnout, je to opravdu rachot. Z klimbání mě probouzí pěkná jízda, nesekám jen pomalu dobržduji, ryba pokračuje nerušeně do temné noci. Míří k místům, kde jsou mělčiny a hrozí předření vlasce o kameny. Sedám do lodě a jedu za rybou, chvílemi vrčí brzda i při trojce rychlosti na motoru. Pěkná zdolávačka, bojovná ryba s velkou ocasní ploutví. Váha ukazuje 12.55Kg – odečítám sak a dělá to lehce nad deset kilo, mám radost, tohle jsem nečekal. Rychle s pomocí samospouště a stativu dělám pár fotek a kapra pouštím. Jedu znovu vyvést. Pokládám prut do vidliček a sedám na sedačku a koukám do tmy. Mám radost, začalo to moc pěkně. Za chvíli mám záběr na druhý prut, rybka nedobrala, nahazuju znova, lehce dokrmuji. Zalézám do bivi, zapínám moskyto, jízda, super, rychle ven ….. takhle to pokračovalo až do pátečního večera, krásné ryby 60-80cm do osmi kilo váhy, bojovné zdravé – vyfotil už jsem jen dvě, nechtěl jsem je zbytečně trápit. Kapry občas v záběrech vystřídali jeseteři, jak jsem je měl rád, tak mě pomalu začínají štvát, jejich aktivita je neskutečná. Bohužel se nedaří chytit větší kousky, největší měl 105cm, některé souboje byly pěkné, jindy šla ryba ke břehu jako pejsek- nechci je poškozovat, fotím jen jednoho, vlastně dva, ale toho jsem nechytil já, ale nepředbíhejme J

 

Večer jsem mrtvej a usínám brzo, v noci vymotávám jesíka z větví, pouštím ho a mám šílenej nápad, že vyvezu na zajímavou lavičku, která je dost daleko, přehodím montáže, vezmu kámen jako zátěž a jedu. Fouká dost silný vítr, je potřeba fungovat bezchybně a rychle, vše dobrý, montáž pokládám, zacvakávám zpětnej chod, překlápím obroučku a vlasec zapadává za přední brzdu, a pak to jde ráz na ráz, během chvíle jsem někde v prdeli, montáž táhnu za sebou. Rozebírám naviják, jsem celej zasranej od vazelíny, naštěstí se daří a za 5 minut montáž znova pokládám – za tu dřinu by mohlo něco pěkného přijít…

 

V sobotu přijíždí Jana, do pěti minut zdolává jesetera, je to její první, má radost, děláme pár fotek, dokonce leze do vody J. Za půl hodinky druhej a pak ještě jeden. Kapři mlčí, v neděli má hodně pršet a tak se rozhoduji, že to dneska zabalím. Citelně se ochladilo a aktivita kaprů je nulová.  Baštíme, pozorujeme mladé labutě, jak se snaží přistávat lako jejich rodiče, což se moc nedaří. Pomalu balím, odjíždím s částí věcí k autu, z dálky sleduju Janu, jak zasekává a zdolává. Povedl se jí krásnej kapřík 75cm s váhou přes 8 kilo, fotíme, pouštíme, balíme. Loučíme se s vodou a děkujeme za krásné zážitky, vždycky se sem budeme rádi vracet…