Kontakt

el duffus 737 289 365

raggo23@gmail.com 603 564 100

Rozmarná zátoka











V týdnu před prodlouženým víkendem jsem v hlavě spřádal plány na menší kapří výpravičku.. Kapříkům jsem připravil pár kilo kuliček z nové směsi z rybích mouček s velkým podílem sušených jater a játrového koncentrátu. Můj plánovaný čtvrteční odjezd bohužel kvůli problémům s autem nevyšel a proto jsem se dostal k vodě až během sobotního odpoledne. Kamarád mi nabídl, že mě naloží, odveze na místo činu a v pondělí se pro mne zase vrátí. Už vzhledem k tomu, že mi v minulosti nějací nenechavci nedaleko vody vykradli auto kvůli páru prochozených bot a staré kšiltovce jsem tento plán uvítal a v sobotu po poledni jsem se ocitl na břehu jedné zátoky s hromadou krámů. Nafoukl jsem člun, naložil sebe a nekonečné množství vercajku a vydal se směrem k mým oblíbeným místům. Vzhledem k prodlouženému víkendu jsem čekal mraky rybářů kempujících na březích, jak tomu bylo například v období velikonoc, kdy jsem tuto vodu také navštívil. Když jsem se však blížil k cíli, většina míst zela prázdnotou a zahlédl jsem jen pár známých tváří, které na mně již z dálky pokřikovaly, že od čtvrtka jsou bez záběru a že to nestojí za nic. Moje nadšení z právě realizovaného výletu na malou chvíli opadlo, neboť jsem si vybavil mojí poslední lapačku na těchto místech, kdy byla situace obdobná a za dva dny strávené u vody se mi podařil pouze jediný záběr menšího lysce. Od té doby však uplynul nějaký čas a já se tam teď vydal a doufal, že se situace změnila a rybky začnou spolupracovat.

Přirazil jsem člun ke břehu a dal se do delší debaty s dvěma známými. Jeden už to vzdával, měl sbalené věci v lodi a byl připraven na odjezd. Druhý z nich se však přes veškerou skepsi rozhodl zůstat ještě jednu noc. Nepříliš pozitivní Informace o aktivitě ryb mě tak hlodala, že jsem začal v hlavě spekulovat o tom jakou zvolím strategii, místo atd. Dalekohled jsem prozkoumával rozlehlé partie zátoky přemýšlel, že se vydám na podstatně vzdálenější místa směrem k „velké vodě“, které jsem ještě nenavštívil. Představa, že budu veslovat ještě několik kilometrů na přeplněném nafukovacím člunu mě však značně vyděsila a já se i přes nejistou perspektivu rozhodl zůstat zde.Vybral jsem si flíček ve vzdálenosti asi 30 metrů od známého, který se ještě během následující noci rozhodl zkusit štěstí. Nikam jsem nespěchal, pomalu jsem vybalovat, stavěl přístřešek a moje montáže dopadly na dno někdy okolo třetí hodiny odpolední.

Posadil jsem se do křesla, otevřel pivko a začal si užívat můj útěk z velkoměsta. Pozoroval jsem hladinu a návrat několika člunů s neúspěšnou posádkou…Ještě před setměním jsem znovu rozmístil montáže, tentokrát do jiných partií vody. Jednu jsem položil do těsné blízkosti potůčku, který se do zátoky vléval. Druhou montáž jsem zavezl k protějšímu břehu pod převislé stromy. Do nedělního dopoledne jsem se probudil bez jediného kontaktu s rybou. Mojí touhu po záběru jsem se rozhodl uspokojit alespoň plavačkovým prutem, houskou, červíky a násaďáky, kterých v okolí břehu plavala doslova mračna. Tuto zábavu jsem ukončil po několika vytažených 40kách a začal zas přemýšlet jak na ty „pořádné“ kapry.

Den plynul a „kolega“ z vedlejšího fleku už měl sbaleno na odjezd. Tato zaječí myšlenka v jednu chvíli proběhla i mojí hlavou. S kamarádem jsem byl však domluven, že mě vyzvedne až následující den a já jsem přece přijel za rybou, takže bylo rozhodnuto. Na nedělní noc jsem obě montáže zavezl k blízkosti stromů na druhé straně. Setmělo se, dopil jsem poslední pivo a zalezl do bivaku. V noci se počasí totálně změnilo, z dálky se ozývala bouřka a začalo silně pršet. Zhruba v sedm hodin ráno snad právě tato změna přinesla mou první svižnou jízdu, jejímž výsledkem byl kapřík 74cm a 7,2 kg. Po nějakých čtyřiceti hodinách bez záběru opravdu potěšil. Do zhruba tří hodin odpoledne se nedělo nic. Rozhodl jsem se pro malou změnu a pod háček na levé hůlce jsem nasadil kuličku silně zatraktivněnou dipem. Připojil jsem tři půlené kuličky na pva a zavezl jsem opět ke druhé straně do těsné blízkosti převislého stromu a okolí montáže jsem prohodil cca dvaceti kuličkami. Dorazil jsem zpět ke břehu, umístil prut do vidliček, zalezl do bivaku a rozhodl se pro pozdní oběd. V momentě, kdy jsem zapálil vařič se levý hlásič rozječel a já přiběhl k záseku. Dopnul jsem vlasec, ucítil příjemný tah a vydal se za rybou na člunu. Když jsem se dostal nad ní, pomalu jsem ji dostával k hladině. Ve chvíli, kdy z hloubky cca 5ti metrů vyjelo pupkaté tělo šupináče jsem zajásal. „Jo !, konečně“. Háček seděl hezky v koutku a váha ukázala 12,6 kg při 84 cm. Nakonec jsem se rozhodl zůstat ještě jeden den. Nic slušnějšího však už nepřišlo. Jen dalších pět menších kapříků. Poslední slunečné odpoledne jsem strávil pozorováním hladiny a opravdu velkých kapřích těl, kterým, dle mého, do metru moc nechybělo.Přes počáteční neúspěchy hodnotím výpravičku kladně u už se zas těším nashledanou.

 

P.S. Shodný článek naleznete také na VASR.CZ, stránkách firmy, na jejíž produkty chytáme...

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                          Raggo

   

                                                                                                                                       

 

 

Průměrná známka: žádná

Tůňka ani pískovna záběr nepřinesly













O víkendu jsme s Raggem podnikli kratší výpravu na jednu noc. Hodlali jsme celý volný čas- ca 30 hodin strávit na jedné zhruba pětihektarové tůňce v blízkosti Vltavy. Podle fotek co Raggo dříve nafotil to byla krásná voda. Po příjezdu jsme jí šli omrknout a vypadala ještě lépe než na fotkách, po chvíli jsme v koruně potopeného stromu viděli několik menších kaprů a naše srdíčko zaplesalo, jsou tu. Zvolili jsme místo bokem od chytajících rybářů, v blízkosti vázek. Raggo zkoušel novej biváček, já měl jenom deštník, kterej jsem na noc "vytunil" druhým pláštěm z Raggova Cyfishe- celkem dobrá kombinace-kámo díkes. Montáže jsme nahodili na místa v těsné blízkosti vázek a zakrmili, já si to vlezl osahat a voda byla ještě celkem ledová, ale pro klid dušičky...  Jednu hůlku jsem dal přes tůňku na štěrkové podloží do metru osmdesáti, do míst kde se ohýbal padlý strom a druhou kus od břehu do metru a půl, lehkého nánosu bahna a také k potopenému stromu. Krmil jsem asi deset koulí  na montáž. Raggo zkoušel výrazně menší průměry koulí a jinou hloubku, já měl 24ky. Dalo by se říci, že všechno kromě záběrů bylo moc  fajn, dobře jsme pokecali, ale záběr jsem já neudělal žádnej a Raggo měl jeden padák a několik pípanců a rybu taky neudělal.

Ráno v šest jsme se přesunuli na 15ha pískovnu s rezervací pro hnízdící racky. Tady jsme chytali  na náhodu, Raggo dvě hole na koule, já jednu a jednu plavačku s kuku a červíkem. Opět nám to nešlo, já udělal dva záběry. Jeden kapr mi utrhnul 14ku návazec a malá štička ukousla to samé. No nic, něco kolem 33 hodin jsme "hovnochytili", což teda vyčítám hlavně Raggovi, protože si sem jistej, že mě tím nakazil, ale tak co :-) Doufám, že to prolomíne co nejdříve, snad ještě tenhle tejden vyjde Lužnice... 

 

  ..........Jak již Duffus zmiňoval, páteční příjezd na nejmenovanou tůňku byl ve znamení úžasu nad krásnými a na první pohled velmi perspektivními partiemi této vody a počáteční nerozhodnosti kam vlastně naše montáže položíme. Možností, kde zakotvit byla spousta. Od všemožných poloostrůvků a do šíře rozlitého ramene na jedné straně až po partie s velkou četností vázek na straně druhé. Nejen kvůli většímu klidu od místních rybářu jsme se nakonec rozhodli pro lov v "džungli". Oba jsme si k položení montáží vybrali místa v těsné blízkosti potopených stromů. Na jednom z mých prutů měla premiéru kulička boilí z nové směsi postavené na játrech, kterou jsem před nahozením smáčel v játrovém koncetrátu a obaloval těstem. Na prutu druhém se máčela moje osvědčená "oliheň". Chytací kuličky jsem měl narolované ve velikostech cca 15mm. Zakrmoval jsem vždy ke každé hůlce zvlášť stejným druhem bojlízu jaký byl pod háčkem a to několika hrstmi ,čtvrceného a půleného bojlízu a pár kuličkami "18tek". Ještě během dne jsem měl decentní kontakt na levém prutu kdy se cívka na chvíli roztočila a pak svinger několikrát poskočil nahoru a dolu. Při pokusu o zásek jsem však neuspěl. "Poctivá" jízda za celou dobu nepřišla. Během noci mě párkrát probudil lehký pípanec. Až v raních hodinách mě z velice zvláštního snu, který přičítám litru vína a večerní debatě s kolegou na téma "bezpečí na rybách" :-)... , probudil delší padák a pak ještě několik potahů. Když jsem montáž stočil kulička bojlízu byla v podstatě rozbitá, zřejmě od všudepřítomných cejnů. Neúspěch možno přisuzovat jarnímu času lásky, který místní velcí cejni poctivě využívali k reprodukčnímu procesu a kapříci snad nejevili zájem o nic jiného než  pár chutných jiker. Nebo má snad pravdu kolega, že jsem letos tím černým Petrem a moje přítomnost ryby doslova odháni na míle daleko :-) Neklesáme však na mysli a jsem si jist, že tato malebná tůňka si v budoucnu ještě zaslouží naši pozornost. V loňském roce jsem slavil úspěchy přelomem tohoto měsíce na své oblíbené řece a tato doba se nezadržitelně blíží. V příštím týdnu tedy plánuji velké věci... :-)))

Průměrná známka: 2,80

Komentář ke článku (0)

Velikonoční kapraření



Velikonoce jsem strávil na jedné pískovně. Nakonec jsem jel sám a docela se
těšil na to, že si konečně v klidu zachytám. Vzal jsem sebou lodku, naházel do
ní věci a přemístil se na místo, kde jsem doufal, že neuvidím člověka.
Bohužel už je to tak, že lidi jsou všude a tak mi rybolov "zpříjemňoval" pár
nudistů over 60let, kteří se po solidním atletickém výkonu prodrali přes křoviny až asi
 50metrů ode mne. No nic, co se dá dělat. Ne že bych jim nepřál, ale doufal jsem,že si případnou akci schovaj až na večer domů :-)
 V sobotu večer kdy jsem stále neudělal záběr od kapra a vyzkoušel několik
 kombinací, velikostí jak montáží tak nástrah jsem se rozhodl krapet zariskovat.
Vzal jsem jednu hůlku a zhoupnul montáž asi tři metry od břehu, jenom s
třema půlenejma koulema na pva. V neděli kolem poledne jsem měl na tuto hůlku takovou nesmělou přerušovanou jízdu, musel jsem na lod a rybu složitě vymotat z větví,
 dosud jsem jí ani nezahlédl. Měl jsem kliku a větve se podařilo uvolnit, ryba
odjela několik metrů na volnou vodu a tam jsem jí poprvé uviděl. Měl jsem
 radost je to pěknej kapřík, zdaleka největší co jsem tady měl na udici, tak jenom
opatrně. Povedlo, se. Namáčím podložku a kapra do ní zapínám a začíná
hroznej fofr. Rychle rozložit stativ na předem připravené místo, nacvaknout foták,
rychlejch pět fotek, polití kapříka vodou, poslení dvě fotky, zvážení a
měření ukázalo 12,75kg při 87cm. Rychle s ním zpátky do vody. Do pondělka jsem
chytil ještě několik menších kaprů a výpravu musel neplánovaně ukončit o několik
hodin dříve. Na této výpravě jsem chytal na boilie Masson, kde byly přidány
natrávené bílkoviny a na mého oblíbeného Bastarda bez úprav a nějakých dalších
 vylepšení a opět mi pomohl k pěknému kapříkovi.  

P.S. Shodný článek naleznete také na VASR.CZ, stránkách firmy, na jejíž produkty chytáme
 

Průměrná známka: 3,50

Komentář ke článku (0)