Po velmi mrazivém lovu z minulého týdne, kdy jsem si za 6 hodin v teplotě 23 pod nulou nesáhl na rybu jsem se opět osmělil a vyrazil poprvé do Dolního Babákova. Celkem pozorně jsem pročítal reakce majitele zde na Mrku a působil na mě docela věrohodně, i když informace o více než třech tunách ryb v místě lovu jsem bral s nadhledem.

V pátek časně ráno vyrážim z Prahy a po hodince a půl jsem na místě. Majitel Jarda Halamka je od první chvíle prostě uplně v pohodě a má zájem na tom, aby se lovícímu u něj líbilo. Povídáme o rybách, já rozbaluji proutek a pro začátek zkouším zatíženou mouchu, mám několik kontaktů, ale z drobného háčku bez protihrotu (majitel pečlivě kontroluje) rybky padají. Přidávám broček a rázem je to lepší, za deset minut mám několik duháků a dva siveny. Postupně testuji další mouchy, smáčky, twistříky, ráčky, různé velikosti, barvy a tak dále. Voda je dost zakalená, viditelnost pod ledem max 30cm, což bych řekl, že pro mě bylo výhodou. Chytám stále, záběrů je hodně, ryby do 40cm. Snažím se najít něco, co by mi umožnilo, alespoň částečně, eliminovat záběry od menších ryb. Kupodivu největší úspěch mám na bílého řáčka...

Kolem poledního rád přijímám nabídku a jdu se podívat na pstruží a sivení líheň. Při čaji  a v teple povídáme a mně je tady prostě dobře. Nemám potřebu psát sem nějaké kecy o tom, jak jsem si zachytal, kdyby tomu tak nebylo. Jenže já si opravdu zachytal a po poledni se podařilo i několik duháků přes 50cm a já jsem moc spokojen. Poznávám rozdíl v kvalitě lovu mezi rybníčky, které majitelé užívají čistě ke komerčnímu lovu a ryby pouze nakupují a Babákovem, kde si ryby pěstují sami a je to při lovu poznat, zarybnění je skutečně velmi bohaté a ryby zde mají krásné.