S kolegou Raggem jsme vyrazili na 5 dní (18-22.6) na Slapy, původně jsme si chtěli zachytat kolem Masníku, ale nebylo možný přecpaným autem zajet po špatných cestách k vodě a když už, nedalo se zaparkovat. Trochu jsme změnili plány a rozhodli se, že budeme lapat na otevřenější vodě. Po domluvě necháváme auto v kempu v Nové Živohošti, nakládáme věci na naše plavidla, zapínám motor, a s Raggovým člunem v zádech na laně míříme mimo civilizaci. Cestou dalekohledem vybíráme vhodné místo, není to úplně jednoduché, břehy jsou dost příkré, většinou tvořené břidlicí. Nakonec nacházíme polorozbořené místo, které nějaký dobrák vytesal do skály. Teda spíše místečko, bivaky se tam vejdou opravdu na centimetry. Nevadí, budeme trochu trpět, ale co se nám líbí hodně je okolí. Kousek od nás padlý smrk, daleko do vody a asi třicet metrů od břehu pěkná hrana ze 7 do cca 12,5metru  a poté se dále volně svažující až na skoro 40 metrů.

Pomáháme si se stavbou bivaků, mícháme krmení,  jedeme na vodu s echem a olovnicí. Rozkrmujeme tři fleky, jeden v blízkosti stromu, další je ona hrana a jedno hlubší místo. Raggo vyzkouší s jednou holí lovit pod nohama.

Jak to vypadalo pěkně tak to bylo uplně naprd, nemáme záběry, ryby se neukazujou. Jediné co chytáme jsou okouni na trojnulku rotačku, ti berou opravdu spolehlivě. Měníme hloubky a postupně zkoušíme kde co všechno. Nakonec se jako produktivní ukáže až Raggova daleká vyvážka téměř za roh na kosu, kde jsme slyšeli skákat kapry, povede se mu udělat dva záběry, ale velikost ryb je mizerná, jen do 60cm. Já jsme na téhle výpravě, co se kaprů týká totálně vyhořel, nešlo mi to. Nebejt Raggova feederu, tak jsem kapra nechytil. Alespoň se podařilo na vláčku několik štik, největší kolem 60cm a pěknej 35cm okoun.

Závěrem několik snad rad nebo doporučení, jak se vyhnout nepříjemné situaci. Když jsme v pátek nad ránem zaslechli nedaleko motorovou pilu a následně tak 30m od nás padl statný strom, nasrali jsme se, když za chvíli dopadla koruna velkého smrku asi  5 metrů od mého bivaku tak jsem doslova vyletěl po příkrém srázu s úmyslem dřevorubce knokautovat . Nakonec jsme vše vyřešili domluvou, kdy on uznal, že si měl místo dopadu zkontrolovat, vůbec ho to nenapadlo. Já zase vím, že jakmile uslyším v blízkosti motorovku, nebudu váhat a dřevorubce ponavštívím a informuji ho, že jsme někde pod ním. Raději dříve, než by bylo pozdě, ten smrk totiž padl opravdu blízko…

P.S. v červenci plánujeme výpravičku na jednu menší říčku, plnou popadaných stromů, o víkendu jsme se tam byli podívat a je to opravdu skoro extrém, naše nádobíčko dostane pořádně zabrat a na to se hodně těšíme